to male zlute uprostred jsem ja!

Springbrook byl muj zatim nejsilnejsi “poznavaci” zazitek. Je to skutecne majestatni narodni park s prastarymi stromy, obrovskymi vodopady a vyhlidkami na siroko daleko.

Narodni park Springbrook se nachazi asi hodinu a pul cesty jizne od Brisbane na “Zlatem pobrezi” (Gold Coast). Je to dost rozlehly, coz znamena, ze muzete prijet a udelat si tam 4km kolecko a sup domu, a nebo taky seriozne stanovat, pobr. prejizdet mezi nekolika vstupnimi misty, ktere mezi sebou muzou lezet az desitky kilometru.

Bez okolku k tomu nejzajimavejsimu. Vodopady bylo vyskou doslova epicke, i kdyz kvuli suchu na vychode Australie v nich nebylo moc vody. Co me vzalo nejvic byla rozmanitost prostredi. Vstoupite do parku a jdete lesem. Neni to zadny lesopark, jsou tam i samozrejme nam nezname druhy flory, ale porad les. Jdete ani ne 10min. a krajina rapidne zmeni charakter do vzhledu ala pobrezi Stredozemniho more – vyprahla kamenita puda, nizke pichlave dreviny, trocha suche travy… To neni vsechno. Ujdete dalsich par set metru a jste v dzungli… Naprosto nefalsovana dzungle vcetne lian, palem a dusna a vlhka, akorat byste cekali, kde vybafne Vietkong… Neuveritelne. Stromy zde jsou nalezite majestatni a taky dost zvlastni.

Cely park je take dobre znacen, a kdyby se vam nechtelo moc chodit muzete si na piknik mistech v blizkosti parkovist udelat grilovani:). Ano, bbq masinky nechybi ani u vjezdu do narodniho parku:).

Doslova nevim, kde zacit… Logicke by bylo od prijezdu do Australie – na letisti se setkate s dlouhymi frontami, protoze musite inspektorum “priznat” (declare) vsechno jidlo a take dalsi organicke (drevene, kozene) predmety, ktere vezete. Cerstve ovoce a uzeniny nejsou povoleny, coz me stalo banan a sendvic… Vsude jsou “vyhrozujici” plakaty “Declare or Beware” a priznam se, ze trochu strachu nebo min. nervozity mi nahnaly.

Na vlakovych nadrazich jsou velkym pismem varovani o zakazu prebihani koleji pod 150 AUD pokutou… Ve vlacich samotnych jsou pak dalsi pokuty nalezite rozepsany, mj. za konzumaci cehokoliv. V doprave je vubec veselo. Kamarad prisel na zastavku s plechovkou piva a mohl byt rad, ze mu ho shovivava revizorka pouze vylila a nedala mu 150 AUD pokutu. Ja jsem jsem si pro zmenu odplivl a byl jsem napomenut, ze plivat na verejnosti se nesmi. Proti tomu v podstate nic nemam, ale prekvapeni (je to prece jen nezvyk) a nas cesky gen odporu k autoritam udelaly svoje, takze jsem alespon nahodil sprave arogantni vyraz a odpovedel, co nejvice prezirave:-P…

Kuriozni jsou obcas “reklamy” (spise vyuziti reklamni plochy, nez reklamy v pravem slova smyslu) ve meste. Medialni kampan lakajici ke kariere zdravotni sestry nebo podporujici vetsi spravedlnost v odmenovani jeste zas tak neprekvapuje. Ovsem hodne zarazejici, a proc to nerict, i protivne, jsou pro me plakaty vyzivajici k bonzovani v ramci narodni bezpecnosti. Popsat by ho bylo celkem tezke, posudne sami, obrazek by mel byt okolo. Nemuzu si pomoct, na me to pusobi paranoidne.

Hodne kladne naopak hodnotim varovani proti odhazovani odpadku (littering). Obrazek se mi najit nepodarilo – na plakatu jsou odpadky usporadany ve tvaru iPodu a veta ve smyslu “Co doopravdy zahazujes?”, pokuty pak splhaji v radech cca 150-250 AUD. To ma ten dusledek, ze je tu pomerne cisto a nikdo si ani nahodou nedovoli odhodit nedopalek kdyz stoji 1m od kose jako u nas. Z toho by si zastupitele v Cechach meli vzit priklad…

Surfer's Paradise

V Brisbane a okoli je preci jenom co delat, kdyz clovek vi kam a ma uz trochu zvladnutou MHD (coz je zezacatku problem). Tento zapis je mj. o o naplni nekterych vikendu a jednoho svatku.

Lone Pine Koala Sanctuary

Toto misto mi zpetne vyvolalo mensi nostalgii a pripomnelo detsvi v Praze. Obcas jsme se s rodinou o vikendech sebrali a jeli se podivat na zviratka do ”obory”. Bylo to v lesoparku nekde za Chodovem, kde byla ruzna vice ci mene rohata zvirata v drevenych ohradach a pak nejake ptactvo – atrakce cislo jedna byli mufloni (a obcas taky zmrzlina za rohem:))

Pokud vite o cem mluvim, dokazete si Koali oboru dobre predstavit. Akorat misto muflonu a divokych koz tu byli v ruznych vybezich a klecich k videni klokani, krokodyli, pstrosi, samozrejme koaly a pak pro me do te doby naprosto neznami wombati. Posledni jmenovani me naprosto uchvatili – vypadaji neco mezi jezevcem a koalou, vetsinu casu pusobi strasne nemotorne, ale umi behat az rychlosti 40 km/h! Koaly samotne jsou dost roztomile, zejmena, kdyz mlade leze po rodici, ktery je nemotorny sam o sobe, natoz, kdyz se po nem drape nahoru jen o neco malo mensi potomek, nebo kdyz spi (coz je vetsinu casu, v prumeru pry 17hod.denne).

Wombat!

Lone Pine je evidentne hlavne pro turisty, idealne s detmi. Zvirata v jejich vybezich nemusite jen obdivovat, jsou tu i dalsi moznosti interakce, jako krmeni klokanu nebo foceni se s koalou v naruci (oboji za poplatek, nicmene penize jsou snad na nejaky fond na zachranu koal). Pak jsou tu jeste v prubehu dne ruzna predstaveni jako show s ovcaky nebo krmeni mistnich chranenych ptaku. Celkove to na jedno podivani bylo ok, ale ze bych to musel videt 2x…:) Stafetu muflonu rozhodne prevzali wombati.

Surfer’s Paradise lezi na Gold Coast asi hodinu jizdy autem jizne od Brisbane. Neni to jmeno mista, ale regulerni nazev mesta – to je mozne snad jen v Australii. Vylet tam byl spontanni akce, po tom, co si moji 2 nemecti kamaradi koupili auto (za 1500 AUD, to se taky jen tak nevidi…). Necekali jsme na nedeli a vyrazili hned v sobotu vecer (asi 2.8.) SMER JIH.

nas stanecek. Takhle to nevypada, ale vzrostly muz by mu dosahoval tak do 2/3 vysky...

V noci byla strasna zima, ale den nam to absolutne vynahradil (az na to, ze primerene teplo bylo zase jen od 10 do 4 odpoledne…). Surfers (jak se mestu zkracene rika) vypada trochu jako nektera mesta v Americe (napr. Miami) v tom, ze mrakodrapy a vyskove budovy jsou jen par set metru primo od plaze, coz skyta impresivni pohled. Den jsme stravili opalovanim, hazenim frisbee a vrhanim se proti obrim vlnam (opravdu obrim – je jasne, proc se mesto jmenuje, tak jak se jmenuje…). Po treti hodine prestava byt teplo, tak jsme se pomalu sbalili, na nalehani nekterych obesli mistni surferske obchody a vyrazili zpet.

vychod slunce nad Surfers

rano na plazi

Konske dostihy se konaji v souvislosti s kazdorocnim festivalem Ekka a ve state Queensland je ten den (streda) dokonce svatek. Neptejte se me ceho je Ekka festival – historicky to byly trhy, kam prichazeli farmari ukazat svoje zbozi a postupne se z toho stala jakasi Matejska pout…

perfektni vyhled na drahu

Co se tyce dostihu neni zas tak o cem psat, jelikoz se jich ten den kona sice asi 8,ale kazdy je jen pres pul kola a zacina se na druhe strane drahy. Cili v momente, kdy kone doklusaji ke strane u hlediste a muzete je dokonce videt, je uz konec zavodu

kun:)

Byl jsem snad poprve v zivote na konskych dostizich a jak jste pochopili, bylo to spis zklamani a jako ”spolecenska” udalost? Ale proc ne, duvod pit se vzdycky najde…

Presne tak, “mate” (neco jako kamo nebo dokonce vole:)) si tady rikaji navzajem uplne vsichni a s pratelskym pristupem jsem se setkaval v podstate od prvniho momentu. Lidi vas sami od sebe pozdravi, kdyz stojite nekde s mapou, zeptaji se, jestli jste ok a na ulici se na vas nekdo obcas i usmeje:). Jednou kvuli nasim bezradnym pohledum zastavil typek svuj jogging (v 10 st. C nahore bez:D), aby se ujistil, ze nebloudime. A kdyz jsem se v jiny moment na cestu s tezkymi zavazadly v rukou zeptal ja, dokonce jsem byl svezen:).

Podobne jako Americani se tu zdravi formalni otazkou “jak se vede”, coz je rozhodne prijemne. Muzete rict, ze dobre nebo “ne spatne”, nicmene na odpoved se primo neceka. To pro Cechy, kteri na tou nejsou zvykli, obligatne skyta prilezitost se trochu ztrapnit, kdyz zacnou spravne po cesku lamentovat (az takhle sem se neprojevil, ale nabeh tam byl:)). Neni problem se takhle zacit bavit s kymkoliv v MHD. Ne kazdy se mozna rozpovida, nicmene napr. se usmeje a par slov pro hodi… Zeptat se v Praze jak se vede si vyslouzi tazave, podezrivave nebo dokonce vrazedne pohledy…

Pratelskost a bezprostrednost mistnich je o to cennejsi (a pro me nepochopitelna) v kontextu fungovani mistni vlady, o ktere se chystam rozepsat v samostatnem clanku. Se vsemi opatrenimi a pravidly, pokutami, reklamami vyzivajicimi ke smirovani a bonzovani na me pusobi jak z Orwellova 1984. Jaktoze my jsme vzhledem k Australanum studene cumaky, kdyz si muzeme v podstate delat, co chceme?

Ve stredu 30.7. jsem na kampusu narazil na plakaty zvouci k ucasti na sezeni socialistickeho klubu s diskusi na tema ”Co je spatne se soucasnym kapitalismem”. ”Ha!”, rekl jsem si, ”to si nemuzu nechat ujit”. Zajimaly me jejich argumenty a jak premysleji a konec koncu, odpadl seminar, takze jsem mel volno.

Bylo to prekvapeni od zacatku to dokonce. Sraz mel byt na ”velkem dvore” (coz je takove velke travnate prostranstvi, kde se lidi valeji na slunci atd…) a ja nevim proc ocekaval nejakou tribunu a skandujici davy. Nicmene, cekal me maly krouzek asi 10ti mladych lidi poslouchajich povidani jedne pani – vidina revolucnich mas se tedy nenaplnila, ale pouze formalne. Obsah uz k roku 1917 v Rusku nemel daleko…

Nemohl jsem uverit vlastnim usim, obcas mi skutecne padala celist. Jejich retorika si casto brala do ust slova jako kapitaliste, honba za ziskem, akumulace kapitalupracujici trida a delnictvo a nechybely ani formulace typu ”kapitaliste vykoristuji delniky”(!). Tuto az naivne puvodni marxistickou retoriku obalovali fakty a daty pochybnych puvodu. Mym cilem bylo si je zejmena vyslechnout, nicmene kdyz doslo do faze navrhu reseni, kdy navrhovali, aby delnictvo prevzalo vyrobni faktory(!!!), utrousil jsem ”Myslis jako v Sovetskem Rusku?” Odpoved? ”Ano.”:)

Pristi sezeni melo byt na tema “Je socialismus utopie?”. To by mohlo byt zase zajimave povidani, ale seminar uz jsme meli… Takova smula.

V Australii je z ceho vybirat a je zejmena charakteristicka tim, ze skoro zadnou skutecne vlastni kuchyni nema. Objevuji se zde prvky anglicke kuchyne (“potato mash”, “gravy”) a hodne leti asijska kuchyne – na kazdem rohu mate take-away cinskou, vietnamskou, indickou, thajskou… V nasledujicich odstavcich jsem vypichl par zajimavosti.

“Pies”

Pokud se neco da povazovat za opravdu australsky kulinarsky vytvor, jsou to jejich ikonicke a silene popularni masove kolace meat pies. Jsou z celkem krehkeho testa (ovsem ne listoveho) a jsou plnene nejcasteji necim, co by se dalo s uspechem podavat v ceskych menzach ke knedlikum:). Nejtypictejsi napln je prave hovezi v takove hnede omacce. I tady se ovsem ukazuje australske miseni kultur, kdy tyto kolace, ktere maji castecne predchudce v maticce Anglii, jsou plneny ruznymi naplnemi a la Asie jako thajske kureci kari.

Mimochodem, Australani jsou hodne hrdi na svoje pecivo obecne, pekarny jsou tu hodne rozsirene a oblibene. Symbolem australske kuchyne jsou rovnez plody more, ale ty jsem zatim neochutnal, takze tezko soudit. Napravim to brzo…

Maso

Pokud se clovek rozhodne alespon ramcove omezit konzumaci masa, Australie neni ta prava zemeJ. A pro vegetariana uz vubec ne… Maso tu stoji prevazne stejne jako u nas a pokud jehneci platky na gril stoji jako u nas veprova krkovice a o jen o neco malo vice nez cuketa, je jasno:-).

Klokani maso maji mimochodem taky skoro vsude, ale koalu jsem bohuzel zatim nevidel:D. Spousta lidi (zejmena zastupyne nezneho pohlavi, samozrejme) nad tim ohrnuje nosik, ze klokana tedy ne – asi jim to prijde jako jist kone. Ja takovymi sentimenty netrpim, nicmene zjistil jsem, ze docela zajimavou vec, ze klokan je tu ve volne prirode skudce, jako u nas hlodavci, protoze nici urodu farmaru, a proto je treba jejich populace regulovat. Mozna i prave proto samotni australani na klokanech tak neujizdeji , jak mi bylo receno.

Maso klokana jako takove je velmi mekke a jemne, cervene a pousti hodne stavy. Ma specifickou konzistenci, barvu a chut, rozhodne doporucuju. Mrazene je k dostani i v CR, tam jsem ho konec koncu, ochutnal poprve.

Makadamove orechy

Nakonec jsem si ponechal tyto masivni a vemi chutne orechy. K tomu neni co dodat, mrknete na fotku, v prumeru jsou velke asi jako velky vlasak i se skorapkou. Chutove nejsou tak vyrazne, ale jsou desne krupave:).

UQ je hodne mezinarodni. Neprojevuje se to jen tim, ze snad v kazde hodine je asi 90% posluchacu asijskeho puvodu, ale tim, ze nas uci napr. Indka, Americanka a konec koncu tu je i hodne evropskych studentu.

Jak asi mnozi vi, zpusob pres-semestr-nechodit-do-skoly-a-na-zkousky-se-nasrotit-pres-noc jako u nas ve vetsine zbytku sveta nefunguje, a tady rozhodne take ne:). Ucast na seminarich je povinna a na prednasky se vyplati chodit. Uz od zacatku (skola zacala 21.7.) dostavame nejakou povinne-doporucenou cetbu, ukoly a za dva mesice bude obdobi mid-termu.

Kampus je obrovsky a vejde se sem uplne vsechno vcetne majestatnich budov, obchodu, pobocky banky, sportovist, bazenu a koleji… Nevyhoda opet je, ze doba chuza v extremnim pripade jednoho konce na druhy zabere i 20min.

Na druhou stranu, vzdelani je zde business, tzn. studenti jsou klienti, ktere je potreba prilakat reklamou v televizi (UQ, You can…), navnadit je uvitacim obcerstvenim pri zacatku semestru, a krome skolneho v radech 10 000 AUD za semestr z nich tahat penize pri kazde prilezitosti. Pristup na internet mimo univerzitni stranky je omezeny na 200MB mesicne a pak si prikupujete kupony. Pocitam, ze toto opatreni prijali v roce 1997 a jaksi ho zapomneli revidovat. Stejne tak satny v posilovne jsou k clenstvi za 150 AUD opet navic a je nutne je platit…

Jidlo samozrejme neni dotovane, neni nijak zvlast drahe, ale co me stve nejvic, ze se clovek nemuze najist poradne, vzdycky dostane jen plastovy kelimek nebo tacek a pribor ala Pelisky… Nastesti jsou na kampusu erarni mikrovlnky, coz je aspon pro me vec opet nevidana:).

Fotky: http://www.facebook.com/album.php?aid=33231&l=0194b&id=734339012

Ovsem na nekoho jineho nastesti ano, takze nebyl problem:). Studenti evidentne dorazeli prubezne, takze jsme se nakonec sesli tri. Dedula, zamestnanec ubytovaciho oddeleni univerzity, nas luxusnim australskym farem znacky Holden rozvezl do nasich hostelu.

Hostel byl sice primo v centru , cili perfektni poloha (to jsem jeste nevedel, ze centrum je samotna Brisbane a vse ostatni je obrovske predmesti), ovsem cekala na me cesta do posledniho patra pesky, protoze vytah byl zrovna zasekly a pak dost sklicujici pohled na pokoj o rozmerech asi 2,5*2m. Alesponze ze strechy, kde se pokoj nachazel, byl docela pekny vyhled…

fotky: http://www.facebook.com/album.php?aid=32920&l=9c19a&id=734339012

Brisbane ma celkem pres 2 mil.obyv. a je treti nejvetsim australskym mestem. Zvlastni (a pro me sok) je, ze Brisbane jako takova je v podsate jen jedna cvrt na poloostrove uprostred (viz. mapa). Jako centralni a celkem aktivni mista se daji povazovat jeste “parici” Fortitude Valley na sever a kulturne-kavarensky West End na jihozapad. Vsechno ostatni je obrovsky pas predmesti, kde se hustota obyvatel lehce zvysi jen v okoli regionalnich nakupnich center. Prakticky dopad je zejmena ten, ze vsechno je HROZNE DALEKO. Predstavte si centrum Prahy jen do kilometru okolo Vaclavaku a za vse ostatni dejte nekoncici Pruhonice:)…

Ja od pondeli 21.7. bydlim ve ctvrti/predmesti Highgate Hill, coz je asi 30 min. pesky do skoly. To je mimochodem dost malo. Nejaky autobus se najde, ale prave vzhledem k mistni roztahanosti mi pulhodinova prochazka uz skoro ani neprijde… Naopak jsem kousek od zminovaneho West Endu, kde to dost zije, jsou tam perfektni mrnave etnicke obchody s levnym jidlem a v sousednim South Brisbane je mistni Imax se studentskym vstupnym 5 AUD:).

Par fotek naseho domu: http://www.facebook.com/album.php?aid=33232&l=8dfbf&id=734339012

Mestska doprava je orisek vzhledem k tomu, ze na zastavkach busu nejsou detailni itinerare, jako u nas, ale pouze casy a konecne popr. nejdulezitejsi zastavky. Itinerare ovsem jsou na zastavkach vychytaneho zpusobu dopravy CityCat cimz se dostavame k pozitivum. CityCat je normalni lod, ktera se plavi mezi obema brehy, cili funguje zaroven i jako prevoz. Sedet na zadni palube lodi pri slunecnem dni je perfektni a zazitek jak z letnich prazdnin u more:).

Nadherna je mestska plaz na tzv. Jiznim brehu (South Bank, jizni pouze smerem z centra) z upravenou promenadou, lagunami, palmami a verejnymi barbecue(!). Jsou takove velke, keramicky oblozene kostky s kovovymi deskami, ktere se po zapnuti rozpali. Musite si prinest jen vlastni alobal, maso a pivo (ktere je mimochodem docela dobre!). Proste bozi…

Vandalismus zde nefunguje, pocitam, ze pokud by k nemu doslo, BBQ-lacni obyvatele (klidne se stane, ze na svoji “kostku” budete cekat frontu) by vytrznika regulerne zlyncovali, nez by stihl dostat pokutu.

Jinak Brisbane je dost ciste mesto a o tom proc to tak je se rozepisu nekdy pozdeji.

V letadle jsem dal do reci s jednim klukem a zjistili jsme ze mame 2 spolecne zname. Kdyz jsem ho nasel na facebooku, dodatecne se vyvrbilo, ze jsou dokonce 3 a navzajem se urcite neznaji:). At zije maly svet a elektronicke socialni site:).

V Londyne jsem mel mezi lety 8 hod. casu, cili bylo jasne, ze vyrazim do mesta…

Tam jsem ve zkratce zjistil, ze s moji anglictinou to nebude tak zhavy (mozna to nebyla anglictina, cim na me ty lidi mluvili:)), stejne jako s osklivosti anglicanek (i kdyz, mozna to nebyly anglicanky…:D), prosel jsem okolo/videl jsem Londynske Eye, Parlament, Big Ben, Trafalglar, Picadilly a cinskou ctvrt. Ochutnal jsem mistni pivo a definitivne musel uznat, ze zavislost na Starbucks ma sve opodstatneni (v mem pripade soy latte s liskooriskovym syrupem – BOZE!).

fotky momentalne zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=32073&l=0ffa9&id=734339012

Naprosto perfektni odpoledne pred dlouhym letem.

V letadle do Bangkoku jsem sedel vedle asi 84leteho pana. Zacali jsme se bavit a nejdriv jsem zjistil, ze je nahodou Australan ze statu Queensland, cili presne z toho statu, kam jsem ja mel namireno. Za druhe jsme se dobrali i k tomu, ze v roce 1943 jako 17lety dobrovolne narukoval a seskocil v Normandii. Shodou okolnosti mi prave ten den muj bratr rikal o obetech australskych dobrovolniku za valky, na jejichz pocest byla slozena pisen Waltzing Matilda. V Evrope zustal az do konce valky a ted se tam vratil, aby “pohrbil” vzpominky, ktere ho stale pronasledovaly. Do Thajska si pak jel uz jen prozaicky valet sunky k mori:).

Jinak jen pro ty, co nikdy neletely dalkovym letem. Kazdy ma k dispozici na sedadle pred sebou monitor s vyberem filmu, hudby, trivialnich her a vychytane funkce sledovani letu, kdy se vam z ruznych uhlu a urovni priblizeni ukazuje soucasna trasa letu a odhadovana zbyvajici doby. Super!:).

V Bangkoku se nic zvlastniho nedilo, jedina vec, ktera me zaujala byla reklama na krale:). Proste to byl billboard s obrazem pana krale a nejakym textem oslavujicim jeho majestat thajsky a anglicky. Je dost dobre mozne, ze byl hned vedle panelu s reklamou HSBC…

fotky prozatim zde: http://www.facebook.com/album.php?aid=32074&l=37e5e&id=734339012

Pro zajimavost, aby jste meli predstavu o velikosti Australie – pri letu do Sydney jsem se podival na vyse zminenou trasu cesty a zapadniho okraje Australie (Perth) jsme dosahli asi 5 hod. pred planovanym pristanim. Cara trasy pak mj. ukazovala i smycku, kterou jsme museli udelat kvuli turbulencim:).

V Sydney jsem mel na prestup asi 2 hodiny a to bylo opravdu perfektni privitani. Nejdriv jsem zjistil, ze mi znicili drzadlo zbrusu noveho Samsonitu, coz jsem musel nahlasit, pote mi na celni kontrole zabavili sendvic a banan a nakonec mi uletelo letadlo…

Nadhera.

V hale jsem u free internet panelu nasel Nemce ve stejne situaci jako ja (exchange student na UQ, obema uletelo letadlo a na nas oba maji v Brisbane na letisti cekat lidi z univerzity). Poslali jsme mail do prislusne oddeleni UQ a pak uz jsme neotaleli a vyrazili do Sydney. Byla zima, ale den byl krasny, temer bez mracku. Sydney je opravdova metropole, co se tyce velikost, ale turisticky zrovna moc nepusobila, u Opery jsem cekal vetsi naval. Pristav stejne jako viktorianske budovy byly impozantni a hodne cool byla jednokolejka na v ruzne vyskove urovni nad silnicemi (nekde okolo by se mela povalovat fotka).

fotky: http://www.facebook.com/album.php?aid=32076&l=93273&id=734339012

Ze Sydney jsem misto planovanych 8:00 mistniho casu odletal v 16:00 a uz behem letu se setmelo – holt zima…

O vsem po priletu zase priste…