Příčinou zvolání typu “Chraňte přírodu, dělejte to a to” jsou mnohdy naivní představy o dopadech lidské činnosti na životní prostředí. Pakliže největší obavy ze spotřeby papíru plynou ze strašidelných přestav o úbytku lesů (“Šetřete naše lesy”), je třeba objasnit, nakolik oprávněné je klást rovnítko mezi (1) spotřebu papíru a těžbu dřeva, (2) těžbu dřeva a úbytek lesní plochy a (3) mezi úbytek lesní plochy a degradaci životního prostředí. Začneme-li od konce:

Ad (3): Z pozice městského člověka, co jezdí rád do lesa, můžeme zhruba prohlásit, že čím větší úhrn lesní plochy, tím lepší životní prostředí. Problém tím však poněkud „zplošťujeme“.

Ad (2): Tradiční mylnou představou je, že těžba dřeva rovná se ničení lesů, a tedy úbytek lesní plochy. To se děje např. v Amazonii, ale tam nejde o dřevo samotné, nýbrž o rozšiřování zemědělské plochy. Většina těženého dřeva pochází z lesních porostů, jejichž obhospodařování spočívá v opakované plánované těžbě a výsadbě. Pouze cca 9% dřeva použitého k výrobě papíru pochází z neobnovovaných porostů[1]. Na rozdíl např. od lovu velryb v mezinárodních vodách představuje lesní hospodářství složitý mechanismus, v němž těžba i obnova jsou pečlivě řízenými procesy.

Ad (1): Předchozí dva body se týkají produkce (těžby) dřeva a nikoli samotné výroby papíru. Papír není jediným statkem konečné spotřeby, k jehož výrobě se používá dřevo. Na výrobu papíru připadá asi 35% těžby dřeva[1]. Kolik z toho připadne na dodávky kancelářského papíru A4, jehož spotřebu se odesilatelé dotyčných e-mailů snaží snížit, je těžko říct.

Tolik ke vztahu les–papír. Pokud jde o jiné externality výroby papíru, např. uvolňování toxických látek použitých při výrobě, pak efektivním postupem je IMHO zaměřit se na přímo tyto negativní aspekty výroby papíru, namísto nepřímé snahy o snížení spotřeby.

(Poznámka na okraj: pokud je v této souvislosti prosazován recyklovaný papír, pak je třeba se ptát, jestli negativní externality z recyklace papíru, např. dispozice s různými chemickými rozpouštědly, nepřeváží negativní externality z těžby dřeva a jeho zpracování.)

Můžeme samozřejmě prohlásit, že snížení spotřeby čehokoliv sníží dopad lidské činnosti na životní prostředí (tedy i jeho poškozování). To je zřejmě tautologicky pravda. Nicméně potom stojí za to alespoň přibližně kvantifikovat dopady jednotlivých činností a zaměřit se na ty, kde event. zlepšení vztahu člověk–příroda bude mít největší výsledky.

[1] http://ecology.com/features/paperchase/index.html

Jen nechápu, co tě na tom tolik štve. Jak víš, že ten čľověk už u sebe dávno nezačal, nebo prostě už svojí spotřebu papíru nezoptimalizoval jak to šlo? V takovém případě je přeci v pořádku decentně se snažit prosadit podobné chování u ostatních, ne?

Samozřejmě, pokud by to dělal někdo, kdo si sám e-maily zbytečně tiskne, tak s tebou souhlasím.

K takovým věcem se patičky e-maily prostě používají. Kdesi v netiquette je napsáno, že by “signature” neměla být delší než 4 řádky a musí být od e-mailu oddělena řádkou “– “. Pokud se do tohodle odesílatel vejde, tak mi to připadá rozumné. Když tě to štve, třeba by šel tvůj klient nastavit, aby signatury nezobrazoval, nevím…

A napsat i nepříliš důležitý e-mail je prostě často součást efektivní komunikace — ale je blbost ho tisknout.

Opravdu někdo potřebuje e-mail archovovat vytištěný? A i kdyby (kvůli nějakému mě neznámému byrokratickému nařízení, nebo kvůli tomu, že si nedokáže udělat spolehlivý elektronický archiv), je efektivní využítí papíru to, co vyleze z běžného e-mailového klienta po příkazu tisk?
Když se něco archivuje na papír pro případ fatálního selhání počítačovéh osystému, musí to být fontem velikosti 12pt? nestačilo by 5? Navíc v kombinaci se zavedeným zlozvykem, kdy se pod e-mailem hromadí citace všeho na co bylo odpovídáno…

V tom bych spatřoval mnohem větší problém — ne v tom, že se e-mail občas nakonec vytiskne, ale že se na to spotřebuje 10x tolik papíru než by muselo.

Takže mě ta patička zas tak moc neuráží, a třeba opravdu trochu pomůže, protože jsou určitě místa, kde se papírem skutečně nehorázné plýtvá a aspoň se na to upozorní… ale nevím kolika případech naopak způsobí, že kvůli ní e-mail zabere n+1 stránek

Abych řekl pravdu mnohem víc mě iritují patičky typu “odchozí zpráva byla zkontrolována systémem XYZ a neobsahuje viry” — nechat si do e-malu přidávat tohle pitomou reklamu považuju za skutečný výkvět demence.

A nebo půlstránkový elaborát, jak je zpráva strašně tajná, a kdyby ji náhou dostal někdo omylem, jak ji musí hned smazat a bububu §, §, bububu.

Existuje nějaká kauzalita mezi spotřebou papíru a poškozováním životního prostředí?

V Evropě jdou přes dvě třetiny spotřebovaného papíru na recyklaci a toto číslo dlouhodobě roste. Znamená to nutně, že jsme k přírodě šetrnější?