Ondrův blog

Adirondacks je celkem rozlehlé pohoří asi 100 mil na sever od Albany v upstate New York. Už jsem o něm dříve slyšel, ale neměl jsem zatím možnost se tam podívat. Teď se konečně naskytla. Na léto s námi totiž v Bibině pokoji bydlí nový spolubydlící Sandy z Philadelphie, který v Albany dělá nějaký internship (Bibi je na léto doma v Kazachstánu). Sandy má rád pěší výlety a tak o víkenu naplánoval ještě s jedním kolegou výšlap na Mt. Algonquin. Rád jsem se k nim přifařil a nakonec z toho byl pěkný jednodenní hike. Bylo to celkem asi 21 kiláků, což není nic hroznýho, ale k tomu 1000 metrů převýšení a nejhorších pak bylo 1000 metrů přenížení. Do toho jsem si roztrhl kalhoty, a jak jsme šplhali výše a výše, tak se trhaly více a více – a zrovna na místech, která by mohla pohoršovat veřejnost:-) Vrátil jsem se jak válečný veterán: s bolavými koleny, nataženým svalem a s kalhotami na cucky:-) No aspoň nějaké osvěžení v nudných studijních dnech:-) Foto v galerii.

Zítra přilétá Imelda, já jí vyzvednu na JFK a hned letíme do Kalifornie. Tam máme v plánu zapůjčit na tři týdny auto a udělat si takové kolečko po Americkém Southwestu. Začneme v LA, přes Joshua Tree NP a kousek po Route 66 zajedeme do grand Canyonu, potom do Zion NP, přes Las Vegas a Death Valley do Yosemite NP a pak do San Francisca. Potom po pobřeží přes Big Sur zpět do LA. Tuto část cesty s náma pojedou ještě japonka Shoko a číňanka Jing, takže nevím jestli to se třema ženskýma, a ještě k tomu asijskýma, přežiju…

Z LA pak letíme zase na Východ, potřetí se nakýblovat k Mišce a Joshovi do Washingtonu, potom do Bostonu a nakonec přes Albany zase do NYC, odkud Imelda letí domů. Já tu ještě zůstanu měsíc, abych dopsal moje veledílo:-)

Občas sem pošleme nějaký update z cesty, takže “stay tuned”:-) Máte-li nějaké doporučení k naší cestě napište pls. comment. Dík!

Po konferenci v Annapolis jsem se na víkend opět nakýbloval k Mišce a Joshovi do Washingtonu, když už jsem byl tak blízko. V pátek jsem se potloukal po městě, na sobotu jsme si naplánovali výlet do NP Shenandoah a v neděli bylo hnusně, tak jsme pařili Monopoly:-). Foto v galerii. (more…)

Oklikou přes Fulbrighta se mi dostala nabídka na účast na pětidenní studentskou konferenci o Asii, kterou pořádala United States Naval Academy v Annapolis, MD. Neměl jsem moc jasnou představu, co to NA je, ale zdálo se mi jednak zajímavý jet na Námořní akademii a zjistit jak funguje, druhak jeden z roundtables, které byly součástí conference, se týkla demokratizace JV Asie, což se mi zdálo relevantní k mému studiu a trojak tam byl zajímavý program a hlavní hvězdou: Henrym Kissingerem. Na mapě jsem také zjistil, že Annapolis je kousek od Washingtonu, takže to mi navíc dávalo možnost se na další víkend nakýblovat k Míše a Joshovi po konferenci.

Snad pochopitelně (z pohledu z Čecha) jsem na Námořní akademii jel s určitými předsudky ohledně inteligence, či spíše schopnosti kritického myšlení lidí, kteří tam studují. Tyto se mi ale postupně vyvrátily. Samozřejmě je cítit vojenská atmosféra, uniformy, salutování, všudypřítomné “yes, sir!”, ještě více vyšponovaný patriotismus, než mezi běžným obyvatelstvem, který už tak se nám Čechům může jevit trochu přehnaný. Ale bez toho všeho se asi armáda zorganizovat nedá. Nicméně to neznamená, že všichni tamní studenti mají vymytý mozek a jen přijímají rozkazy, jak jsem se měl brzy přesvědčit… Foto ve fotogalerii.

(more…)

Od středy do pondělí (28.3. – 2.4.) jsem vyrazil doChicaga (Illinois). Fulbright tam přes víkend pořádal “Enrichment Seminar” – sešla se banda Fulbright stipendistů (asi 140) ze všech možných zemí, co jsou zrovna v USA. Fulbright těch seminářů pořádá asi osum nebo devět, protože po státech je nás (vidíte, jak v nás už vybudovali novou identitu:-) celkem hodně – já měl to štestí jet zrovna do Chicaga. A když už jsem se tam vypravil, řekl jsem si, že zůstanu o den na začátku i na konci déle, trochu si prohlédnout město. Udělal jsem dobře, jak seminář, tak město byly výborný! Foto jsou zde: město, Fulbright seminar, indoor.

(more…)

Tak. Po třech týdnech v ČR s milovanou ženou a samozřejmě s milovanou maminkou (!:-) jsem zpět v Albany. Zatím tu jen tak bloumám a nic nedělám, myšlenkama jsem ještě v Praze. Škola začíná už zítra, tak se snad zas dostanu do rytmu… Aspoň zkusím zase něco napsat sem na blog o cestě domů a zase zpátky…
(more…)

V závěru minulého článku jsem se po půl dni v Baltimoru úspěšně shledal s Míšou a Joshem na letišti BWI, a vyrazili jsme do Washingtonu. Resp. do Arlingtonu ve Virginii, což je z D.C. přes řeku Potomac. D.C. je totiž malá “země nikoho” jen pro hlavní město, podobně jako australské A.C.T. pro Canberru. Vtipné je, že D.C. nemá žádného hlasujícího reprezentanta v Kongresu, takže obyvatelé D.C. nejsou demokraticky zastoupeni:-) Proto také mají na poznávacích značkách aut napsáano: Washington: “Taxation without representation” (negace hesla Americké revoluce). Foto jsou opět v galerii. (more…)

V pátek jsem vyrazil na víkend do Washingtonu, dýsý, navštívit Míšu, spolužačku to ze základní školy, se kterou jsem údajně… seděl v lavici (tvrdí ona, já už jsem to zapomněl – může to někdo potvrdit nebo vyvrátit v komentářích?:-). Míša se provdala za Američana Joshe a žije hned vedle D. C. Vyrazil jsem tam letecky, protože bus tam jede osm (slovy 8!) hodin. Levnější letenky ale byly do Baltimoru (Maryland), který je nedaleko, takže jsem operativně odletěl už v pátek ráno, s tím že strávím půl dne v Baltimoru a teprve poté odjedu vlakem do Washingtonu.

Foto z Baltimore jsou v galerii. (more…)