Jasně že ta popisovaná ekologická zátěž je dost malá, ale jak velký je pozitivní účinek té patičky?

Jiro nechces tu zalozit vlastni blog;-)?
jinak se obavam ze bude vice tech pripadu n+1 stranek nez pripadu, kdy si te paticky nekdo vsimne a bude se ji ridit… a hlavne, furt je tam ten prvek mentorovani. kdo chce byt ekologicky, at zacne u sebe a ne u ostatnich…

btw. co je tvůj blog? buď rád že tento wp-web (totálně bez úprav a na nejjednodušší šabloně), někdo vůbec našel a že ti vůbec odpověděl na tvůj srdceryvný článek vůbec komentoval.. až vylezeš školu, a poznáš co se děje ve velkých firmách, kdy šéfovi každej den nosíš vytištěný emaily od dodavatelů odběratelů, podřízených, nadřízených aby jsi mohl nějak argumentovat… pochopíš.. proč si to lidi ve velkých firmách toto píšou pod emaily… čus.. utíkám odsud..
nebudu se do tebe navážet.. ale blogování asi zanechej, protože jsi docela vtipný… ))

Příčinou zvolání typu “Chraňte přírodu, dělejte to a to” jsou mnohdy naivní představy o dopadech lidské činnosti na životní prostředí. Pakliže největší obavy ze spotřeby papíru plynou ze strašidelných přestav o úbytku lesů (“Šetřete naše lesy”), je třeba objasnit, nakolik oprávněné je klást rovnítko mezi (1) spotřebu papíru a těžbu dřeva, (2) těžbu dřeva a úbytek lesní plochy a (3) mezi úbytek lesní plochy a degradaci životního prostředí. Začneme-li od konce:

Ad (3): Z pozice městského člověka, co jezdí rád do lesa, můžeme zhruba prohlásit, že čím větší úhrn lesní plochy, tím lepší životní prostředí. Problém tím však poněkud „zplošťujeme“.

Ad (2): Tradiční mylnou představou je, že těžba dřeva rovná se ničení lesů, a tedy úbytek lesní plochy. To se děje např. v Amazonii, ale tam nejde o dřevo samotné, nýbrž o rozšiřování zemědělské plochy. Většina těženého dřeva pochází z lesních porostů, jejichž obhospodařování spočívá v opakované plánované těžbě a výsadbě. Pouze cca 9% dřeva použitého k výrobě papíru pochází z neobnovovaných porostů[1]. Na rozdíl např. od lovu velryb v mezinárodních vodách představuje lesní hospodářství složitý mechanismus, v němž těžba i obnova jsou pečlivě řízenými procesy.

Ad (1): Předchozí dva body se týkají produkce (těžby) dřeva a nikoli samotné výroby papíru. Papír není jediným statkem konečné spotřeby, k jehož výrobě se používá dřevo. Na výrobu papíru připadá asi 35% těžby dřeva[1]. Kolik z toho připadne na dodávky kancelářského papíru A4, jehož spotřebu se odesilatelé dotyčných e-mailů snaží snížit, je těžko říct.

Tolik ke vztahu les–papír. Pokud jde o jiné externality výroby papíru, např. uvolňování toxických látek použitých při výrobě, pak efektivním postupem je IMHO zaměřit se na přímo tyto negativní aspekty výroby papíru, namísto nepřímé snahy o snížení spotřeby.

(Poznámka na okraj: pokud je v této souvislosti prosazován recyklovaný papír, pak je třeba se ptát, jestli negativní externality z recyklace papíru, např. dispozice s různými chemickými rozpouštědly, nepřeváží negativní externality z těžby dřeva a jeho zpracování.)

Můžeme samozřejmě prohlásit, že snížení spotřeby čehokoliv sníží dopad lidské činnosti na životní prostředí (tedy i jeho poškozování). To je zřejmě tautologicky pravda. Nicméně potom stojí za to alespoň přibližně kvantifikovat dopady jednotlivých činností a zaměřit se na ty, kde event. zlepšení vztahu člověk–příroda bude mít největší výsledky.

[1] http://ecology.com/features/paperchase/index.html

Jen nechápu, co tě na tom tolik štve. Jak víš, že ten čľověk už u sebe dávno nezačal, nebo prostě už svojí spotřebu papíru nezoptimalizoval jak to šlo? V takovém případě je přeci v pořádku decentně se snažit prosadit podobné chování u ostatních, ne?

Samozřejmě, pokud by to dělal někdo, kdo si sám e-maily zbytečně tiskne, tak s tebou souhlasím.

K takovým věcem se patičky e-maily prostě používají. Kdesi v netiquette je napsáno, že by “signature” neměla být delší než 4 řádky a musí být od e-mailu oddělena řádkou “– “. Pokud se do tohodle odesílatel vejde, tak mi to připadá rozumné. Když tě to štve, třeba by šel tvůj klient nastavit, aby signatury nezobrazoval, nevím…

A napsat i nepříliš důležitý e-mail je prostě často součást efektivní komunikace — ale je blbost ho tisknout.

Opravdu někdo potřebuje e-mail archovovat vytištěný? A i kdyby (kvůli nějakému mě neznámému byrokratickému nařízení, nebo kvůli tomu, že si nedokáže udělat spolehlivý elektronický archiv), je efektivní využítí papíru to, co vyleze z běžného e-mailového klienta po příkazu tisk?
Když se něco archivuje na papír pro případ fatálního selhání počítačovéh osystému, musí to být fontem velikosti 12pt? nestačilo by 5? Navíc v kombinaci se zavedeným zlozvykem, kdy se pod e-mailem hromadí citace všeho na co bylo odpovídáno…

V tom bych spatřoval mnohem větší problém — ne v tom, že se e-mail občas nakonec vytiskne, ale že se na to spotřebuje 10x tolik papíru než by muselo.

Takže mě ta patička zas tak moc neuráží, a třeba opravdu trochu pomůže, protože jsou určitě místa, kde se papírem skutečně nehorázné plýtvá a aspoň se na to upozorní… ale nevím kolika případech naopak způsobí, že kvůli ní e-mail zabere n+1 stránek

Abych řekl pravdu mnohem víc mě iritují patičky typu “odchozí zpráva byla zkontrolována systémem XYZ a neobsahuje viry” — nechat si do e-malu přidávat tohle pitomou reklamu považuju za skutečný výkvět demence.

A nebo půlstránkový elaborát, jak je zpráva strašně tajná, a kdyby ji náhou dostal někdo omylem, jak ji musí hned smazat a bububu §, §, bububu.

Existuje nějaká kauzalita mezi spotřebou papíru a poškozováním životního prostředí?

V Evropě jdou přes dvě třetiny spotřebovaného papíru na recyklaci a toto číslo dlouhodobě roste. Znamená to nutně, že jsme k přírodě šetrnější?