Před nějakou dobou se stalo módou si po podpisu pod emaily dávat heslo ve smyslu:
Myslete na přírodu. Skutečně potřebujete vytisknout tento e-mail?
Tento zvyk už mě delší dobu irituje, takže jsem se rozhodl proti němu veřejně vystoupit a všechny, kdo jej používají vyzvat, ať toho prosím nechají.
Ano, myslet na přírodu je správné, a zbytečně tisknout emaily je špatné. Ale ruku na srdce, kdo si v dnešní době tiskne emaily? Máte opravdu někdo pocit, že lidé si hromadně zbytečně tisknou emaily, ty si poté přečtou a papír vyhodí? Je vůbec tisk emailů problmémem, na který je opravdu potřeba lidi takto upozorňovat? Není to tak, že ten, kdo už si email tiskne, tak to opravdu potřebuje z nějakého závažného důvodu (např. musí email archivovat) a takovéto upozornění pak na něj působí jen jako zbytečné mentorování? Není to celé náhodou zcela umělá “non-issue”, která má sloužit jen jako jakési laciné upozornění na rádoby-ekologičnost odesilatele emailu. Připojení takovéhoto prázdného hesla na konec mailu nestojí žádné úsilí a odpovědnost zcela proti smyslu hesla “začít se má u sebe” přehazuje na příjemce emailu. To je přeci vrcholně trapné!
Proto mám vzkaz pro všechny, kdo v emailech tyto podpisy používají: Myslete na přírodu. Skutečně musíte tento mail vůbec napsat a odeslat? A pokud ano, udělejte to a nechte laskavě na příjemci, jak s ním naloží. Sami mezitím můžete začít u sebe: třeba vrátit lahve nebo vynést tříděný odpad…
PS: po napsání článku jsem zkusil trochu hledat, jak tenhle zvyk vznikl. To jsem bohužel nezjistil, ale našel jsem jiné zajmavosti. Např. na webu EU jsem například našel seznam opatření, kterými se člověk může chovat ekologičtěji. Jsou tam i poměrně kuriózní návrhy, jako např. když si vaříte kafe, tak si máte přebytečnou uvařenou vodu schovat do termosky na příští hrnek:-). O emailech tam je, že si je nemáte zbytečně tisknout. Ale není tam nic o tom, abyste to cpali i ostatním…
Paradoxní také je, že mnou obdivovaný podnikatel Radim Jančura se tímto zlozvykem dokonce chlubí. Má dokonce na svém blogu na iHned v popisku napsáno:
Majitel společnosti Student Agency. Její žluté autobusy jezdí po mnoha dálnicích, časem se na železnici přidají žluté vlaky. E-maily zaslané Radimem Jančurou končí vždy větou “Myslete na přírodu. Skutečně potřebujete vytisknout tento e-mail?”.
Naprosto s tebou souhlasi, taky me to celkem irituje, i kdyz asi ne az tak, jako tebe
Hezkou nedeli preje Lenka
“Myslete na papírny. Skutečně si nepotřebujete vytisknout tento e-mail?”
Existuje nějaká kauzalita mezi spotřebou papíru a poškozováním životního prostředí?
V Evropě jdou přes dvě třetiny spotřebovaného papíru na recyklaci a toto číslo dlouhodobě roste. Znamená to nutně, že jsme k přírodě šetrnější?
No, nevím kolik e-mailů skončí někde vytištěných nebo ne, ale docela bych se ani nedivil kdyby to skutečně problém byl (hlavně ve firmách a na úřadech, kde koncového užívatele tisk “nic nestojí”). Když se začaly objevovat počítače, spousta lidí se radovalo, jak se ušetří papír v kancelářích. Výsledek? “… tak to zkusíme jak to bude vypadat … klik na ikonku tiskárny, 50 stránek se po minutě vysype z obrovské laserovky; …. hmm, co myslíš, nemělo by to písmo být o 0.5pt větší? … jak by to vypoadalo … klik … ” — spotřeba papíru je se stavem před počítači několikanásobná.
Opravdu někdo potřebuje e-mail archovovat vytištěný? A i kdyby (kvůli nějakému mě neznámému byrokratickému nařízení, nebo kvůli tomu, že si nedokáže udělat spolehlivý elektronický archiv), je efektivní využítí papíru to, co vyleze z běžného e-mailového klienta po příkazu tisk?
Když se něco archivuje na papír pro případ fatálního selhání počítačovéh osystému, musí to být fontem velikosti 12pt? nestačilo by 5? Navíc v kombinaci se zavedeným zlozvykem, kdy se pod e-mailem hromadí citace všeho na co bylo odpovídáno…
V tom bych spatřoval mnohem větší problém — ne v tom, že se e-mail občas nakonec vytiskne, ale že se na to spotřebuje 10x tolik papíru než by muselo.
Takže mě ta patička zas tak moc neuráží, a třeba opravdu trochu pomůže, protože jsou určitě místa, kde se papírem skutečně nehorázné plýtvá a aspoň se na to upozorní… ale nevím kolika případech naopak způsobí, že kvůli ní e-mail zabere n+1 stránek
Abych řekl pravdu mnohem víc mě iritují patičky typu “odchozí zpráva byla zkontrolována systémem XYZ a neobsahuje viry” — nechat si do e-malu přidávat tohle pitomou reklamu považuju za skutečný výkvět demence.
A nebo půlstránkový elaborát, jak je zpráva strašně tajná, a kdyby ji náhou dostal někdo omylem, jak ji musí hned smazat a bububu §, §, bububu.
Jiro nechces tu zalozit vlastni blog;-)?
jinak se obavam ze bude vice tech pripadu n+1 stranek nez pripadu, kdy si te paticky nekdo vsimne a bude se ji ridit… a hlavne, furt je tam ten prvek mentorovani. kdo chce byt ekologicky, at zacne u sebe a ne u ostatnich…
No, blog ani ne, já se rád takhle občasa přisocknu k cizímu
Jen nechápu, co tě na tom tolik štve. Jak víš, že ten čľověk už u sebe dávno nezačal, nebo prostě už svojí spotřebu papíru nezoptimalizoval jak to šlo? V takovém případě je přeci v pořádku decentně se snažit prosadit podobné chování u ostatních, ne?
Samozřejmě, pokud by to dělal někdo, kdo si sám e-maily zbytečně tiskne, tak s tebou souhlasím.
K takovým věcem se patičky e-maily prostě používají. Kdesi v netiquette je napsáno, že by “signature” neměla být delší než 4 řádky a musí být od e-mailu oddělena řádkou “– “. Pokud se do tohodle odesílatel vejde, tak mi to připadá rozumné. Když tě to štve, třeba by šel tvůj klient nastavit, aby signatury nezobrazoval, nevím…
A napsat i nepříliš důležitý e-mail je prostě často součást efektivní komunikace — ale je blbost ho tisknout.
Taky moc nerozumím té námitce. Já osobně vidím problém v tom, že uposlechnutím požadavku „Šetřete přírodu, netiskněte si tento e-mail“ životnímu prostředí nejspíš vůbec nepomůžeme.
Příčinou zvolání typu “Chraňte přírodu, dělejte to a to” jsou mnohdy naivní představy o dopadech lidské činnosti na životní prostředí. Pakliže největší obavy ze spotřeby papíru plynou ze strašidelných přestav o úbytku lesů (“Šetřete naše lesy”), je třeba objasnit, nakolik oprávněné je klást rovnítko mezi (1) spotřebu papíru a těžbu dřeva, (2) těžbu dřeva a úbytek lesní plochy a (3) mezi úbytek lesní plochy a degradaci životního prostředí. Začneme-li od konce:
Ad (3): Z pozice městského člověka, co jezdí rád do lesa, můžeme zhruba prohlásit, že čím větší úhrn lesní plochy, tím lepší životní prostředí. Problém tím však poněkud „zplošťujeme“.
Ad (2): Tradiční mylnou představou je, že těžba dřeva rovná se ničení lesů, a tedy úbytek lesní plochy. To se děje např. v Amazonii, ale tam nejde o dřevo samotné, nýbrž o rozšiřování zemědělské plochy. Většina těženého dřeva pochází z lesních porostů, jejichž obhospodařování spočívá v opakované plánované těžbě a výsadbě. Pouze cca 9% dřeva použitého k výrobě papíru pochází z neobnovovaných porostů[1]. Na rozdíl např. od lovu velryb v mezinárodních vodách představuje lesní hospodářství složitý mechanismus, v němž těžba i obnova jsou pečlivě řízenými procesy.
Ad (1): Předchozí dva body se týkají produkce (těžby) dřeva a nikoli samotné výroby papíru. Papír není jediným statkem konečné spotřeby, k jehož výrobě se používá dřevo. Na výrobu papíru připadá asi 35% těžby dřeva[1]. Kolik z toho připadne na dodávky kancelářského papíru A4, jehož spotřebu se odesilatelé dotyčných e-mailů snaží snížit, je těžko říct.
Tolik ke vztahu les–papír. Pokud jde o jiné externality výroby papíru, např. uvolňování toxických látek použitých při výrobě, pak efektivním postupem je IMHO zaměřit se na přímo tyto negativní aspekty výroby papíru, namísto nepřímé snahy o snížení spotřeby.
(Poznámka na okraj: pokud je v této souvislosti prosazován recyklovaný papír, pak je třeba se ptát, jestli negativní externality z recyklace papíru, např. dispozice s různými chemickými rozpouštědly, nepřeváží negativní externality z těžby dřeva a jeho zpracování.)
Můžeme samozřejmě prohlásit, že snížení spotřeby čehokoliv sníží dopad lidské činnosti na životní prostředí (tedy i jeho poškozování). To je zřejmě tautologicky pravda. Nicméně potom stojí za to alespoň přibližně kvantifikovat dopady jednotlivých činností a zaměřit se na ty, kde event. zlepšení vztahu člověk–příroda bude mít největší výsledky.
[1] http://ecology.com/features/paperchase/index.html
Aha nechces tu zalozit vlastni blog?:-))
jinak koukam ze uz jsi pekne naindoktrinovany vedeckym empiricismem:-))
me na tom proste stve, ze tim clovek poucuje jine, zatimco by mel spise zacit sam od sebe. je to proste takova stupidni modni vlna. to bysme mohli taky na vsechny produkty (myslim fakt vsechny, rohliky, kecupy, kolobezky, laserova ukazovatka, atd…) lepit cedulky: myslete na ZP, opravdu potrebujete koupit tento produkt? a podobne. me tudiz spis udivuje, co nechapete na tom mem rozhorceni…
čao Ondro, jsem naprostou náhodou na těchto stránkách.. ale tvůj koment docela směšný…
Jiro nechces tu zalozit vlastni blog;-)?
jinak se obavam ze bude vice tech pripadu n+1 stranek nez pripadu, kdy si te paticky nekdo vsimne a bude se ji ridit… a hlavne, furt je tam ten prvek mentorovani. kdo chce byt ekologicky, at zacne u sebe a ne u ostatnich…
btw. co je tvůj blog? buď rád že tento wp-web (totálně bez úprav a na nejjednodušší šabloně), někdo vůbec našel a že ti vůbec odpověděl na tvůj srdceryvný článek vůbec komentoval.. až vylezeš školu, a poznáš co se děje ve velkých firmách, kdy šéfovi každej den nosíš vytištěný emaily od dodavatelů odběratelů, podřízených, nadřízených aby jsi mohl nějak argumentovat… pochopíš.. proč si to lidi ve velkých firmách toto píšou pod emaily… čus.. utíkám odsud..
))
nebudu se do tebe navážet.. ale blogování asi zanechej, protože jsi docela vtipný…
údajně tento zvyk pochází z Anglie a vynalezla ho Leesa Muirhead.
Mě neštve. Jsou horší věci. Následování této výzvy je čistě dobrovolné.
Mně to taky trochu vadí (a to pracuju v ekologické neziskovce). Je na místě říct, že samotná delší patička mailu s sebou nese svou ekologickou zátěž:
– mail čtu o něco déle, počítač mezitím spotřebovává energii, jejíž výroba produkuje CO2
– mail zabítá více místa na serveru — bude potřeba o něco dřív koupit nový disk (výroba disku je ekologická zátěž)
– více přenesených dat = větší zátěž a (občas) i větší spotřeba síťových zařízení
Jasně že ta popisovaná ekologická zátěž je dost malá, ale jak velký je pozitivní účinek té patičky?